Neprůzvučnost obvodových plášťů budov

Sound Reduction Index of Building Facades
Autor: Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze
následující text předchozí text

Neprůzvučnost obvodových plášťů budov závisí na plošném zastoupení a neprůzvučnosti jednotlivých částí obvodového pláště tak, jak je popsáno v kapitole neprůzvučnost složených stavebních prvků. Použijí-li se při výpočtu neprůzvučnosti fasády údaje o prvcích stanovené výpočtem nebo měřením pro difúzní dopad zvukové vlny, bude vypočtená hodnota neprůzvučnosti fasády zpravidla o něco nižší než skutečná (vzhledem ke směrovému dopadu zvukové vlny na fasádu).

Při šíření zvuku z venkovního prostředí do budovy dochází k bočnímu přenosu zvuku, podobně jako při přenosu zvuku mezi místnostmi. Znovu lze nalézt 12 bočních přenosových cest 1. řádu. U obvodových plášťů však příspěvek bočního přenosu bývá obvykle zanedbatelný, takže lze přibližně napsat, že  ≈ R.

Nejslabším článkem obvodových plášťů z hlediska vzduchové neprůzvučnosti bývají výplně otvorů. Na ty můžeme pohlížet jako na specifické složené stavební prvky, jejichž neprůzvučnost závisí na plošném zastoupení a neprůzvučnosti zasklení a rámu. Zasklení (zpravidla izolační dvojsklo) je dvojitá konstrukce s netlumenou separační vrstvou (vzduchovou nebo vyplněnou vzácným plynem). Jeho neprůzvučnost je tak převážně určena plošnou hmotností obou skleněných tabulí. Nejběžnější konstrukční úpravou při zvyšování neprůzvučnosti proto bývá zvětšování tloušťky skel, případně v kombinaci s použitím lepeného skla. Méně běžné je použití plynů s vyšší hustotou pro vyplnění separační vrstvy (takové řešení není vhodné u oken s tepelně-technickými požadavky). Protože tloušťka separační vrstvy je obvykle velmi malá (přibližně 10 až 20 mm), posouvá se rezonanční kmitočet typu hmotnost-pružnost-hmotnost do zvukově izolační oblasti. V důsledku absence účinného pohlcovače v mezeře navíc dochází na tomto kmitočtu k výraznému poklesu neprůzvučnosti. Částečně lze tento pokles omezit volbou rozdílné tloušťky obou tabulí nebo zvětšením tloušťky vzduchové mezery (optimálně na 100 mm a více jako u tradičního špaletového okna). Rámy běžných oken nemívají na jejich neprůzvučnost zásadní vliv. U oken s větším podílem plochy rámu k ploše zasklení nebo u oken s nadstandardními požadavky na zvukovou izolaci bývá výhodné použití rámů s větší plošnou hmotností.

Specifikem okenních výplní jsou funkční a připojovací spáry. Způsob a kvalita těsnění těchto spár je pro neprůzvučnost oken rozhodující. U funkčních spár se doporučuje vícestupňové těsnění a kvalitní seřízení křídel. Připojovací spáry by měly být vyplněné porézním pohlcovačem s dostatečně velkým měrným odporem proti proudění vzduchu a z obou stran pečlivě uzavřené pružným tmelem, nejlépe v kombinaci se systémovým těsnicím profilem nebo páskou.

Vliv netěsněné spáry lze ilustrovat na příkladu okna o rozměrech 2×2 m s váženou neprůzvučností Rw = 34 dB. Zůstane-li mezi oknem a přilehlou stavební konstrukcí volná funkční spára šířky 1 mm (Rw ≈ 0 dB), vážená neprůzvučnost okna po zabudování do stavby zdánlivě poklesne na hodnotu w ≅ 26 dB. Jinými slovy z akustického výkonu přenášeného do místnosti příjmu oknem a spárou dohromady se 83 % přenáší spárou a pouze 17 % oknem.

Akustický komfort v místnosti příjmu oddělené od venkovního prostředí obvodovým pláštěm bude vždy ovlivněn navrženým způsobem větrání. Předpokladem pro návrh přirozeného větrání otevíráním oken je dodržení limitních hodnot hluku před fasádou.

 
následující text předchozí text
 

Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk 

 
 

Aktuální články na ESTAV.czVIDEO: Autonomní stavební mechanizace. Reálné využití dříve než automobilyBrno zahájilo průzkumné práce v retenční nádrži v Králově PoliZájem o nájemní bydlení v Praze v posledních letech rosteVyladění interiéru podle feng shui: Prvek země