Nové modely bydlení pro seniory

NOVÉ MODELY BYDLENÍ PRO SENIORY

Bydlení seniorů je velmi aktuální téma. Z důvodů zlepšování zdravotní péče a kvality života seniorů v naší populaci stále přibývá. Ne všichni však potřebují soustavnou péči. Mnozí z nich by ji třeba ani ve svém životě potřebovat nemuseli. Je však nutné proto vytvořit vhodné podmínky respektující fyzické i duševní potřeby stárnoucího člověka. Nejekonomičtější a nakonec i nejpříjemnější pro každého je, když má pocit, že má své potřeby ve svých rukou, že se dokáže postarat sám o sebe popřípadě, že větší úkoly zvládne se svými přáteli. Spoléhat se pouze na rodinu či stát bude stále těžší. Je proto potřeba zajistit, aby se lidé o sebe dokázali postarat co nejdéle sami. Ukažme si tři příklady, jak je možné na tuto problematiku nahlížet.

Cohousing (Senior cohousing)

(z přednášky Ing. arch. Davida Tichého - JKA cohousing)
Cohousing - slovo, jehož význam mnozí znát nebudou, avšak ve světě se jedná o již zavedený druh bydlení, které získalo dobrý zvuk i v oboru realit. Jedná se o koncept blízkého sousedského bydlení. Jeho výhodou je, že prostory poskytují jak soukromé části bydlení, tak i společné prostory, kde lidé mohou trávit společný čas. Bydlení v cohousingu je společné bydlení založené na respektování vlastního soukromí. Tomuto vztahu odpovídá i prostorové uspořádání jednotlivých domů či bytů. Vše je uspořádáno tak, aby navržené obytné prostředí podporovalo vznik dobrých sousedských vztahů.

Co tedy dělá cohousing tak výjimečným? Obyvatelé budoucího cohousingu by se měli seznámit již při výstavbě nebo tvorbě dokumentace. Optimálně by měla být utvořena komunita 50 lidí, pro cohousing seniorů 20 - 30 lidí. Obyvatelé do tohoto společenství vstupují dobrovolně. Stejně tak i míru zapojení do společenského života si každý může zvolit dle své představy. K její realizaci mohou obyvatelé využívat společných prostorů a vybavení. Jejich rozsah si každé společenství určuje samo. Lidé zde rozhodují sami za sebe, každý má vlastní hlas. Cohousing dokáže posílit sousedské vztahy na pozadí vlastní individuality.

Aby bylo společenství stále funkční a vztahy v něm udržitelné, měl by typologicky návrh cohousingu jako celek podporovat komunitní život. Charakter zástavby bývá nízkopodlažní (avšak nemusí - záleží na konkrétním projektu), vzdálenosti mezi objekty a soukromými prostory jsou odpovídající pro vytváření vztahů. Celý areál je navržen pro pěší provoz, parkování aut je umožněno pouze na jeho okraji. Každá domácnost má svoji soukromou plně zařízenou bytovou jednotku či domek a spoluvlastní společné prostory. Centrem aktivit je společenský dům. Nachází se v něm většinou jídelna, kuchyň a společenská místnost. Další možné prostory vycházejí z přání a možností spolumajitelů (tělocvična, relaxační místnost). Je možné integrovat i služby sloužící pro okolí (kadeřnictví, malé obchody). U senior cohousingu se v případě potřeby konkrétní komunity poměrně často objevuje i místnost pro ošetřovatelku.

Objekty mezi sebou tvoří společné prostory pro setkávání obyvatel. Do tohoto prostoru jsou většinou obráceny předzahrádky jednotlivých domů. Každý objekt má ale i svojí soukromou zahrádku, orientovanou mimo společné prostory. Podle průzkumů jsou však soukromé zahrádky využívány méně než předzahrádky u společných cest. Při pěším provozu zde dochází k přirozenému potkávání lidí, čímž člověk dostává pocit přehlednosti, dozoru nad prostorem a bezpečí.

V zahraničí, je tento způsob bydlení jedním z hodně ceněných. U nás není tento typ bydlení příliš známý, avšak jisté pokusy již zaznamenány byly (informace lze nalézt například na www.cohousing.cz nebo na www.ceskycohousing.cz, projekty a teorií cohousingu se zabývá ateliér JKA cohousing (www.jka-cohousing.cz) nebo sdružení Centrum kvality bydlení (www.cekb.cz).

Tento způsob bydlení je velmi vhodný pro seniory. Takzvaný Senior cohousing lze pak chápat jako alternativu k domovům důchodců. Jedná se o bydlení ve vlastním, přirozeném sociálním prostředí s možností snadno přijít do společnosti lidí, což je velmi důležité pro duševní zdraví seniora.

Senior cohousing je určen nejen pro seniory ale již pro lidi od středního věku, kteří myslí na stáří. Cílem je přirozené stárnutí seniorů v jednom místě, které se stane jejich přirozeným domovem. Je to možnost jak se připravit na vlastní stáří strávené mezi přáteli. V těchto komunitách se prodlužuje doba, po kterou se člověk o sebe dokáže postarat, či si skupina lidí může vzájemně vypomoci.

Nutno zdůraznit, že cílem není segregace seniorů do komunit, ale jejich začlenění a podpora přirozené role ve společnosti, vnímání jejich vědomostí a životních zkušeností. Proto lze jistě cohousing pojmout i jako vícegenerační.

Cohousing se snaží zachovat to nejlepší ze života tradičních vesnických společenství našich předků a doplnit jej o současné znalosti o bydlení v 21. století.

Obr. 1 – Koncept cohousingu (zdroj: Ing. arch. David Tichý, JKA cohousing)

Obr. 2 – Příklad senior cohousingu v USA (zdroj: Ing. arch. David Tichý)

Obr. 3 – Příklad projektu cohousing typu ulice 1. a 2. NP (zdroj JKA cohousing)

Obr. 4 – Rozměrové atributy návrhu typu ulice a hnízda (zdroj JKA cohousing)

Senior park

Na principech společného soužití avšak v soukromých prostorách funguje i projekt bydlení pro seniory firmy Senior Park s. r. o. z tužky Ing. Jana Plesnika. Nejedná se domov důchodců, tak jak ho známe s pokoji a pečovatelskou službou, ale o samostatné plnohodnotné pronajímané byty s přidanou hodnotou možnosti se stýkat se sousedy a se dvěma zaměstnanci starající se o společné prostory a drobné opravy. Firma se snaží o cenovou dostupnost bytů, proto i výstavba musí být levná. Stavby, které staví, jsou typovými projekty neutrálního vzhledu, což z hlediska architektonického není to nejlepší, ale dle zkušeností objekty plní svůj účel velmi dobře, navíc to napomáhá cenové dostupnosti tohoto bydlení. Jedná se o byty bezbariérově přístupné ze společného velkého dvora, na kterém je možnost pořádání společenských akcí, posezení a vzájemné navštěvování.

Dva zaměstnanci se starají o chod celého areálu. Jeden správce, údržbář a zahradník, druhá uklízečka společných prostor (jedné velké společenské místnosti) a jako společnice. Tato zaměstnankyně má za úkol navštívit každého klienta, zjistit jeho potřeby, zajistit příjezd lékaře, popřípadě odvoz, informovat o připravovaných akcích. Ty jsou pro celý domov zajišťovány z různých zdrojů. Kulturní program finančně zajišťují sponzoři, popřípadě se jedná o varianty zdarma typu základní umělecká škola aj. Je snaha o minimalizaci finanční zátěže obyvatel. Celý areál má také k dispozici jeden bezbariérový mikrobus, díky kterému se senioři dostanou na společné výlety.

Organizování volného času je tedy přidanou hodnotou tohoto bydlení.

Již při umísťování objektu je snaha vytvořenou komunitu seniorů nedistancovat od okolí, což by mohl téměř klášterní typ zástavby navozovat. Umístění objektu je vhodné nedaleko hlavního dění v obci. Je to důležité i pro dostupnost služeb jelikož ty se v objektech nenachází žádné. Velmi se také osvědčilo umístit poblíže dětské hřiště. Jistě se dá věřit, že vznik titulu „náhradní babička“ na sebe nedá dlouho čekat.

Senior park je dobrou alternativou k domovům důchodců. Zvláště vhodný pro ty, co ještě nepotřebují soustavnou péči. V naší republice můžeme naleznout již několik realizovaných projektů a to v Luštěnicích, Hrádku nad Nisou či v Sokolči.

Obr. 5, 6, 7 – Senior park, celkový pohled, zahrada, společenská místnost (zdroj: internetová prezentace www.senior-park.cz)

Velká Hleďsebe – seniorský projekt na Mariánskolázeňsku

Ve třetí části povídání o seniorském bydlení se podíváme na rozsáhlejší urbanistický koncept, jaký mohl vzniknout v obci na západě Čech. Obci Velká Hleďsebe byl v roce 2006 předán vyřazený vojenský areál Klimentov o rozloze 65 hektarů. V roce 2008 byla vypracována podrobná studie, ve které se rovněž myslelo na bydlení seniorů, a v roce 2009 již měla obec nový územní plán s touto zakreslenou lokalitou. Snahou bylo vytvořit bydlení v duchu cohousingu, vytvořit nové byty i sportovní plochy a plochy vybavenosti a to tak, aby byly využity stávající objekty kasáren a celý areál byl nenásilně přičleněn k obci. Důležité je si povšimnout, že seniorské bydlení mělo v projektu zabírat velkou část ploch, což by výrazně pomohlo s řešením otázky bydlení seniorů v regionu, jelikož to je dnes nedostačující. Zároveň mělo dojít i k integraci mezi ostatní skupiny obyvatel, čemuž prostorové umístění napomáhá.

Atraktivnost lokality měla být také zvýšena o další aspekty jako je spolupráce s Ústavem lázeňské medicíny 1. lékařské fakulty UK sídlící v Mariánských Lázních, podnikatelský inkubátor pro seniory nebo s navázáním na tradici vojenského areálu zřízení seniorského bydlení pro vojenské veterány.

Na celý projekt obec v čele s již bývalým starostou RNDr. Jiřím Bytelem získala podpory z mnoha grantů a dotací. V roce 2010 získala obec grant díky kterému se podařilo pro celý bývalý vojenský objekt vytvořit páteřní inženýrské sítě a když v roce 2011 byla dokončena přeložka silnice č. I/21 (obchvat obce) zdálo by se, že projektu nestojí nic v cestě. S komunálními volbami v roce 2010 však přišla změna ve vedení obce, dobře rozběhnutý „megalomanský“ projekt byl zastaven. To už by bylo ale jiné povídání.

Obr. 8 – Urbanistická studie s vyznačenými plochami pro bydlení seniorů, v seniorské vesničce kompletní zázemí a služby (zdroj: přednáška RNDr. Jiří Bytel)

Obr. 9 – Územní plán s vyznačenými funkčními plochami (zdroj: přednáška RNDr. Jiří Bytel)

Zdroje:
Konference SENIOR RESIDENCE (pořadatel Development news, Wagner Press, s. r. o.)
Sylaby přednášek RNDr. Jiřího Bytela
Sylaby přednášek Ing. arch. Davida Tichého (JKA cohousing),
propagační materiál JKA cohousing
Prezentační fotografie firmy Senior Park s. r. o.
Poděkování panu Ing. arch. Davidu Tichému za jeho osobní konzultace a korekce textu o cohousingu.