Blesková válka - okapy, čekající zabijáci

Od té doby, co revizní technici při periodických revizích hromosvodů začínají konečně postupovat podle norem, dochází k odhalování nebezpečné chyby, která stála dříve zcela ve stínu přesného rozpětí výšky umístění zkušební svorky.

Touto nepodstatnou chybou byl a je slepý svod. V současné době je tato nebezpečná "novinka" velmi častým případem věty uvedené v závěru revizní zprávy: "Hromosvodní soustava neodpovídá požadavkům uvedených norem a není z hlediska bezpečnosti schopna provozu."

Co je toho příčinou?

Tomuto nebezpečnému stavu se říká slepý svod, respektive se mu vždy tak říkalo. Protože však nebylo zvykem předchozí normu pořádně číst, můžeme tuto situaci najít při běžné procházce na mnoha domech.

Pro pořádek si uveďme, co bylo podle ČSN 34 1390 ed. 2 z roku 1969 porušeno.

Článek 111

Velké kovové předměty na povrchu a uvnitř objektu se musí zajistit tak, aby při úderu blesku do hromosvodu nedošlo ke škodlivým účinkům přeskoku z hromosvodu na tyto předměty nebo ke škodlivým účinkům indukovaných nábojů, jako výbuch, úraz nebo poškození.

Článek 113

Vysoké kovové předměty probíhající ve svislém směru budovou (kovová potrubí a podobně) se spojí na svém nejvyšším a nejnižším místě s vedením hromosvodu.

K čemu by mohlo a mělo dojít?

Vzhledem k tomu, že ČSN 34 190 byla na možnosti výpočtů dostatečných vzdáleností poměrně skoupá, respektive veškeré výpočty se týkaly pouze jímací soustavy a svodů zakončených zemničem, pro přesné vypočtení tohoto ohrožení lze využít DEHN distance Tool, nástavbu softwaru DEHNsupport.

DEHNsupport dostatečná vzdálenost

Rozdělení bleskového proudu do okapů

Můžeme například uvažovat, že nám udeří blesk do domečku, který má rozměry řekněme 10 × 10 m a výšku 6 m, a jde o domek pouze se dvěma svody, které jsou na druhé straně než okapové roury neuzemněné na svém dolním konci, a k tomuto ideálu patří i zemnič typu B, tedy základový. Na konci okapové roury by každému člověku či zařízení do vzdálenosti 0,6 m ve vzduchu nebo 1,2 m od stěny objektu hrozilo, že si ho bleskový proud při LPL IV, tedy 100 kA, vybere jako pokračování své cesty na zem.

Ano, jsou to pouze suché výpočty, ale v realitě by tyto vzdálenosti byly mnohem větší a každý by byl u takového okapu za bouřky ohrožen na životě.

Jak by to mělo vypadat?

Řešení připojení okapové roury, která je nahoře připojena k jímací soustavě, je nadčasové. Takto by se to mělo dělat vždy.

Okapovou rouru nahoře spojenou s jímací soustavou raději provedeme tak, že zajistíme vodivost jednotlivých segmentů nýtováním nebo sletováním. Pokud bychom to neudělali, díky velkým přechodovým odporům na přechodech trubek by vše nejenom hezky jiskřilo, ale následkem by byl nárůst napětí a znásobení dostatečné vzdálenosti. Na jejím spodním konci ji připojíme na zemnič. Nejlepší je připojit ji samozřejmě na vývod ze základového zemniče. Pokud na něj nějaký ne moc bystrý projektant či montážník zapomněl, zřídíme kolem domu ještě okružní zemnič, na který vše opomenuté napojíme. Nejhorším ze správných řešení je zatlučení zemnicích tyčí a samostatné uzemnění okapové roury.

Připojený okapový žlab

Špatně propojený, ale dobře uzemněný okap

I v tomto případě bereme okap a vše vodivé jako součást jímací soustavy a pokud ji chceme zachovat izolovanou, musíme dodržovat dostatečnou vzdálenost s i od něj. No a to je vše.

Zdroj:

ČSN 34 1390 ed. 2. 1969 Ochrana před bleskem
ČSN EN 62305-2 Ochrana před bleskem - Část 2: Řízení rizika