Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce, 3. díl

Komentář § 92 zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb.
Datum: 29.6.2017  |  Autor: kolektiv autorů kanceláře MT Legal

V seriálu k zákonu č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se věnujeme paragrafu o technických podmínkách veřejné zakázky na stavební práce. Paragraf komentuje kolektiv autorů z právní kanceláře MT Legal, která je zpracovatelem rozsáhlého komentáře zákona o zadávání veřejných zakázek.

Znění paragrafu 92 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek

(1) Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje

  1. dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a
  2. soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.

(2) Dokumenty podle odstavce 1 mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

(Konec citace)

Způsoby stanovení technických podmínek veřejných zakázek na stavební práce

2. Stanovení pomocí požadavků na výkon nebo funkci (tzv. Design-Build) (k odst. 2)

(Pozn. redakce: Stanovení pomocí projektové dokumentace a soupisu s výkazem výměr (tzv. Design-Bid-Build) viz předchozí díl seriálu.) Druhým způsobem stanovení technických podmínek u veřejných zakázek na stavební práce je jejich vymezení pomocí požadavků na výkon nebo funkci. Jakkoliv komentovaný odstavec 2 hovoří o tom, že dokumenty podle odstavce 1 (tedy dokumentace pro zadání stavebních prací a soupis prací s výkazem výměr) mohou být „nahrazeny“ jinými požadavky na výkon nebo funkci, jedná se o plnohodnotnou variantu stanovení technických podmínek veřejné zakázky na stavební práce. Přípustná je také kombinace obou posledně uvedených způsobů (postupů), již považují autoři komentáře za samostatnou variantu a je popsána níže v II.3. Není příliš jasné, proč se hovoří o nahrazení „jinými“ požadavky na výkon nebo funkci, neboť dokumenty dle odstavce 1 komentovaného ustanovení takovými požadavky nejsou; zřejmě má uvedený pojem spíše zdůraznit odlišnost tohoto řešení od postupu dle odstavce 1.

Podstatou tohoto způsobu, který bývá v mezinárodní praxi označován jako „Design-Build“ (tedy navrhni – postav), je, že zadavatel nestanoví zcela konkrétní požadavky (přesným návrhem v dokumentaci a přesným popisem položek), ale definuje spíše záměr a cíle, kterých má být dosaženo, a je pak na jednotlivých dodavatelích, aby sami navrhli dle jejich názoru nejvhodnější řešení (design). Jedná se tedy o plnění „na klíč“ dle vlastního návrhu vybraného dodavatele. V takovém případě tedy také (na rozdíl od odstavce 1 komentovaného ustanovení) dodavatel odpovídá za nedostatky jím navrženého řešení a je povinen za nabídkovou cenu (která je v tomto případě paušální) stanoveného záměru a cíle dosáhnout. Výhodou tohoto způsobu pro zadavatele je významné omezení rozsahu dodatečných prací, resp. změn. Ty mohou být připuštěny jen velmi výjimečně v případě nepředvídaných okolností, které nebylo možno před podáním nabídek zjistit. Zároveň tento přístup snižuje nebezpečí, že zadavatel vymezením určitého konkrétního řešení vytvoří některým dodavatelům překážky hospodářské soutěže v rozporu s § 36 odst. 1. Na druhou stranu nabídková cena bývá v tomto případě zpravidla vyšší než u postupu dle odstavce 1, neboť dodavatelé si uvedené riziko dodatečných prací, které v tomto modelu nesou, do nabídkové ceny zohlední.

Z uvedeného vyplývá však určité omezení využití z hlediska správné praxe, byť není zákonem stanoveno (a ani nemůže být). Tento způsob stanovení technických podmínek má totiž smysl jen tam, kde přicházejí v úvahu různá řešení jednotlivých dodavatelů, které nicméně musí zadavatel pomocí vhodně zvolených kritérií hodnocení být schopen porovnat. Jakkoliv to komentované ustanovení (ani jiné ustanovení v ZVZ) výslovně nestanoví, z povahy věci také plyne, že využití tohoto postupu stanovení technických podmínek veřejných zakázek na stavební práce metodou „Design-Build“ nutně vede k hodnocení nabídek nejen dle nabídkové ceny, ale rovněž dle kritérií kvality, zpravidla technického charakteru. Tato metoda se proto využívá nejvíce u staveb, které mají vysoký podíl technologických částí, do nichž mohou dodavatelé promítnout své know-how (například teplárny, elektrárny, centra využívání odpadů, čistírny odpadních vod apod.). Využití nalezne ale také u dopravních staveb (například ve vztahu ke stavbám mostů) i v pozemním stavitelství (například výstavba nové administrativní budovy); není vyloučena ani u rekonstrukcí, ovšem v takovém případě musí zadavatel zvážit, zda vůbec existují varianty řešení dané rekonstrukce, které bude schopen porovnat, zda na požadavky budou v úvahu přicházející dodavatelé schopni adekvátně reagovat a zda není jednodušším řešením postup dle odstavce 1 komentovaného ustanovení (lze si představit například rekonstrukci budovy s cílem dosáhnout její co nejlepší energetické úspornosti; v případě rekonstrukce menšího rozsahu s relativně jednoznačným řešením – například výměna oken a střešní krytiny – zpravidla nebude mít smysl a technické podmínky budou stanoveny dle odstavce 1).


Nakladatelství C. H. Beck vydalo obsáhlý komentář zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., který nahradil mnohokrát novelizovaný zákon z roku 2006.

Vývoj používání této metody v českém právu veřejných zakázek byl postupný. ZVZ 2004 ji výslovně vůbec nezmiňoval a její případné použití bylo nutno složitě dovozovat. ZVZ 2006 ji již zakotvil v § 44 odst. 5 jako alternativu ke „klasickému“ postupu s dokumentací a soupisem prací, nicméně bylo možno ji využít jen tehdy, pokud byla součástí veřejné zakázky i projektová činnost.

Zákon v tomto případě nestanoví žádné přesné požadavky na obsah požadavků na výkon či funkci, není odkazováno ani na prováděcí předpis (Stavební vyhláška se v tomto případě nepoužije). Je však třeba důrazně upozornit, že se nejedná o jednodušší způsob, než je postup dle odstavce 1, kterým by se zadavatel zbavil povinnosti nechat na své náklady připravit podklady pro zadání, resp. přenesl ji na dodavatele. I v tomto případě se zpravidla neobejde bez pomoci projektanta, který pouze připraví odlišné dokumenty.

Jaký bude konkrétní obsah dokumentů, které vymezí technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce pomocí požadavků na výkon nebo funkci, bude záležet na konkrétních okolnostech. Vždy však musí zadavatel postupovat tak, aby naplnil povinnost dostatečného vymezení zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení v souladu s § 36 odst. 3. Lze si představit, že podkladem pro zadávání dané veřejné zakázky na stavební práce bude jen obecné vymezení požadavků zadavatele s dostatečně vymezenými funkčními a výkonovými požadavky a předmětem veřejné zakázky pak bude mimo jiné i zpracování kompletní dokumentace v potřebném rozsahu dle StavZ. Podkladem pro zadávání však může být také některý z předcházejících stupňů, tedy buď dokumentace pro územní rozhodnutí, anebo projektová dokumentace pro stavební povolení (byť v tomto druhém případě bude již dodavatel poměrně omezen), přičemž předmětem plnění veřejné zakázky bude i zpracování navazující dokumentace v potřebném rozsahu. Součástí plnění veřejné zakázky na stavební práce je v těchto případech zpravidla také související inženýrská činnost spočívající v získání potřebných povolení a souhlasů dle předpisů stavebního práva.

Při postupu dle odstavce 2 není logicky stanovena ani povinnost zadavatele, aby součástí zadávací dokumentace byl podrobný soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Pro ocenění je zpravidla používán rozpočet v podstatně méně podrobném členění.

Velmi důležité je také provázání tohoto způsobu zadávání (resp. stanovení technických podmínek) na ostatní části zadávacích podmínek. Jelikož součástí plnění veřejné zakázky na stavební práce bude v případě postupu dle odstavce 2 zpravidla i projektová a inženýrská činnost, je vhodné přizpůsobit této skutečnosti i požadavky na profesní způsobilost a technickou kvalifikaci. Je možné v těchto případech využít i hodnocení dle § 116 odst. 2 písm. e) a hodnotit například organizaci, kvalifikaci a zkušenosti projektantů podílejících se na plnění zakázky (jako jedno z kritérií hodnocení v rámci kritérií kvality). Nezbytné je konečně i správné zohlednění a promítnutí všech těchto skutečností a požadavků v rámci smluvních podmínek, které musí řešit otázku odpovědnosti smluvních stran odpovídající danému modelu a zejména otázku kontroly dosažení požadovaných funkčních a výkonových parametrů, resp. sankcí za jejich nedosažení (typu Design-Build odpovídá tzv. Žlutá kniha FIDIC). Součástí nabídky dodavatele musí být také „technický návrh“ v dostatečné míře podrobnosti, která umožní posoudit splnění stanovených požadavků na funkci či výkon a provést porovnatelné hodnocení nabídek dle stanovených kritérií kvality.

3. Stanovení pomocí kombinace požadavků

Odstavec 2 komentovaného ustanovení výslovně připouští, že dokumenty podle odstavce 1 (dokumentace pro zadání stavebních prací a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr) mohou být nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci i zčásti. Zároveň již odstavec 2 (komentované ustanovení) nepodmiňuje využití tohoto způsobu stanovení technických podmínek veřejné zakázky na stavební práce (na rozdíl od § 44 odst. 5 ZVZ 2006) tím, že součástí veřejné zakázky je i projektová činnost.

Komentovanou úpravou se tedy otevírá možnost nejrůznější kombinace obou přístupů dle odstavce 1 a 2. Všechny varianty nelze detailně popsat a zadavatel bude muset dle míry vy-užití jedné či druhé varianty vždy přiměřeně zohlednit aspekty popsané výše v II.1 a II.2.

Jako možný příklad kombinace obou shora popsaných postupů lze uvést zadávací dokumentaci, v níž zadavatel vymezí většinu veřejné zakázky dle odstavce 1 (tedy pomocí dokumentace pro zadání stavebních prací a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr), což mu zajistí, že podstatné části budou provedeny přesně dle jeho představ. Zároveň však využije zákonné možnosti kombinace a dílčí činnosti/práce vymezí dle odstavce 2 (tedy pomocí požadavků na výkon či funkci); učiní tak zejména tam, kde se jedná o méně důležité části (nikoliv specifikaci budovy, ale například způsob provádění). Často uváděným příkladem je v tomto smyslu pažení stavebních jam. Místo toho, aby zadavatel ponechal na projektantovi specifikaci jednoho možného způsobu pažení, který pak bude pro dodavatele závazný, stanovil by jen funkční požadavky a každý dodavatel by navrhl své řešení pažení, díky němuž může získat konkurenční výhodu. Zadávací podmínky musí v takovém případě pochopitelně vyžadovat, aby dodavatel v nabídce zvolený způsob řešení dostatečně popsal a doložil. Na zadavatele takový způsob klade zvýšené nároky v tom, že musí být schopen shodu (například s využitím přizvaných odborníků dle § 42 odst. 3) nabízeného řešení a svých požadavků posoudit. Na okolnostech konkrétního případu pak bude záviset, zda bude nutné taková dílčí řešení porovnávat pomocí kritérií kvality, anebo bude možné je hodnotit také jen pomocí nejnižší nabídkové ceny.

Jiným příkladem kombinace postupů by mohlo být využití postupu dle odstavce 1 pro stavební části budovy a odstavce 2 pro části technologické; v takovém případě je nicméně nutno vždy náležitě posoudit, zda odlišná řešení technologické části nemohou mít vliv i na část stavební.

Komentář ke směrnicím: Specifické podmínky pro technické podmínky veřejných zakázek na stavební práce zadávací směrnice neupravují. Jedná se tak o vnitrostátní zpřesňující a upřesňující úpravu, kterou však je v zásadě možné považovat za konkretizaci obecných způsobů stanovení technických podmínek transponovaných do § 89 a násl.

Úprava a rozdíly dle ZVZ 2006: § 44 odst. 4 a 5
ZVZ 2006 po tzv. transparenční novele č. 55/2012 Sb. obsahoval v zásadě identickou úpravu odpovídající odstavci 1 (prováděcím předpisem byla vyhláška č. 230/2012 Sb.). Alternativní specifikace pomocí požadavků na výkon či funkci byla výslovně omezena jen na případy, kdy je součástí plnění projektová činnost. Možnost kombinace obou možností výslovně upravena nebyla, v praxi však byla dovozována. Podrobnější výklad k vývoji obou těchto možností v ZVZ 2004 a ZVZ 2006 viz části II.1 a II.2.

 

Hodnotit:  

Datum: 29.6.2017
Autor: kolektiv autorů kanceláře MT Legal



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Aktuálně

Odborná konference portálu TZB-info Požární bezpečnost staveb
21. září 2017 PŘIHLASTE SE

Doporučujeme

logo Weber
logo KINGSPAN
logo KM BETA

Spolupracujeme

logo Stavební veletrhy Brno
logo PSM CZ
logo NÁRODNÍ STAVEBNÍ CENTRUM
logo CTI

 
 

Aktuální články na ESTAV.czStrohý dům s výhledem na hory nezapře inspiraci světovou architekturouObyvatelé Rožnovska nemohou kvůli suchu nakládat s vodou z tokůCesta k čisté, kvalitní a nezávadné vodě v bazénuMěsta pro lidi nebo pro automobily?